Handmade hračka pro kočky

Ahoj, dnes něco pro kočkomili :-)

Protože jsem chtěla, aby Alískova miminka dostala také něco od nás na památku, vyrobila jsem jim hračku a říkala jsem si, že by to mohl být pro někoho dobrý tip jak zabavit sebe i svou kočičku :-)

Budete potřebovat:

-korkovou zátku od vína
-peříčka
-provázek
-může být i nějaká ozdůbka
-tavná pistole





Do korku uděláte z vršku menší dírku do které zapíchnete pár barevných peříček, ale před tím tam ještě kápneme trochu lepidla z tavné pistole, aby nám to kočičky v zápalu boje hned nevyrvaly.
Korek omotáme provázkem, opět připevníme tavnou pistolí. nakonec můžeme přidat z druhé strany ozdůbku..

Hotová "ptáčátka" jsme ještě dali do sáčku, kam jsem přisypali kozlík a protřepali, pak budou pro kočičky ještě více lákavější :-)

Jeden z náročnějších dní naší Foxy, který nás opět utvrdil v to, že je naprosto úžasná :-) i když občas člověku zůstává rozum stát, co zase předvádí :-))

Foxy poprvé jela autobusem, což by nebylo nic tak těžkého pokud by nemusela mít náhubek.. No i tak to dala. Ono pokud Shiba zjistí, že jí něčím chcete jakkoliv omezit, je problém :-))) ale my to vyřešili šibalsky a  nejprve jí košík pouze zkoušeli s tím, že uvnitř byl pamlsek, takže chtě nechtě, pamlsek musí mít za každou cenu a tak do košíčku strčila čumáček sama :-)))

Pak nás čekala první hodina výcviku, ve školičce pro štěňátka. Tolik nádherných štěňátek všech různých ras jsem snad nikdy neviděla.. Foxy byla ze začátku hodně nejistá, na větší štěnda štěkala, menší chtěla provokovat, ale neustále se tak nějak držela zpět a hlavně pod nohy paničce... A to jsem si myslela jak je sebevědomá (haha) 

Nakonec se ale otrkala a to velmi rychle a při chvilce socializace, kdy se měla štěňátka vypustit z vodítka, Foxy otrnulo a většinu mrňátek strhla k naprostému anarchismu. Je fakt, že jsem se nejprve bála jí vůbec z vodítka pustit, přeci jen už se nám párkrát stalo, že si dala klapky na uši a šla si po svých, ale důvěra v paní Grešíkovou nakonec zvítězila. 

Zkouška vnímavosti naší Foxy když má panička v ruce pamlsky byla 100%, přivolání jsme také zvládli.. Takže první hodina byla moc fajn. Doufám, že nám to takhle půjde i dál..

Jen ještě jeden poznatek k tomu když si pořídíte Shibu... neustále a dokola se setkáváme s větou " Ajeeeje Shiba, to budete mít těžké" Výborně se s tím pak pracuje :-)) To vám povím. Jak na veterině, tak na cvičáku. Já tedy osobně musím říct, že sice občas máme co dlat abychom to číslo usměrnili, ale zas až taková trága to zatím nebyla. Člověk se prostě musí obrnit větší dávkou trpělivosti.

Ze školičky jsme poté utíkali rovnou na vlak, abychom navštívili kamarádku v Litoměřicích. No ikdyž jsem měla trochu obavy jak to zvládne, naprosto mi vzala vítr z plachet. Byla poslušná, cestu prospala..no asi možná proto, že byla unavená z výcviku.. ale i tak.. musím jí pochválit a poslat vám kopu odvahy - nebojte se s shibou vyrazit do velkoměsta a hromadné dopravy, tohle jim jde suprově. Jsou to sice lišky pošité a pěkně tvrdohlavé, ale taky zvídavé :-) A to je na nich úplně to nejkouzelnější ... <3