Výcvik?

Milí pejskomilové,

neustále mi vrtá hlavou jak pojmout na blogu rubriku výcvik a co vám vlastně chci sdělit :-) Ono o výcviku toho najdete všude spousty, každý používá jiné techniky. Já se rozhodně přikláním k té pozitivní a včasné, tzn. pejska začít cvičit už od štěňátka a to hrou, protože se vám to později opravdu vrátí. Jakmile necháme pejska růst jak dříví v lese a budeme rozmazlovat bez jakéhokoliv náznaku výcviku o to obtížnější pro nás později vše bude.

Pes je neskutečně chytré a oddané zvíře, ale věřte že i přesto, že tu píšu o pozitivní motivaci při výcviku občas mi ty nervíky taky ujeli a já křičela :-)) ..a jak! I dnes si občas zakřičím když mě ty potvůrky provokují a utíkají kam nemají. Nicméně se tím dostáváme asi k tomu nejdůležitějšímu s čím se snažím opravdu pracovat já při výcviku a to je intonace hlasu.
Je faktem, že na každého pejska funguje něco jiného, já to vidím neustále. U Inez byla výchova neskutečně pohodová, zatímco Brie je děsnej paličák a kolikrát mi u ní ty nervíky opravdu tekly proudem, ale vždy se potom usmíříme a vše je zase jak má být.

 

Rozhodně je výcvik důležitý a to bez debat, pokud chcete normálně fungovat, chodit se psem na veřejná místa případně jej pustit někde na volno, měli byste mít jistotu, že vás poslechnou. Pejska podporujte od štěňátka a buďte velmi trpělivý.
Nejspíš tu nečekejte úplně rady co a jak dělat, protože jsem zjistila, že to není v mých silách a jsem spíše praktik.. ale pokud byste chtěli napište a já pokud budu vědět moc ráda vám poradím :-)

Mějte se krásně

K.